Břidlice se jako střešní krytina používala od nepaměti, pro své vlastnosti a neotřelý vzhled je ale v dnešní době čím dál víc oblíbenai jako povrch vhodný pro obklady, dlažby či různé dekorace. Přírodní kámen je díky odolnosti a charakteristické štěpnosti nejen funkčním materiálem, ale i designovým prvkem využívaným jak v exteriérech, tak interiérech.

Pevnosti nerostu a jeho schopnosti odolávat klimatickým podmínkám si byli vědomi již staří Římané, kteří již ve své době těchto vlastností dokázali při výrobě krytin využít. Ve větším rozsahu se ovšem břidlice začala uplatňovat ve středověku, kdy ji pro stavbu význačných budov a objektů začali používat v Německu, Francii, Anglii i Itálii. I v Čechách se s ní v tomto období při stavbách pracovalo, samotná těžba pokrývačských břidlic ovšem začala na našem území až v polovině 18. století. Oblasti s bohatým výskytem této horniny se u nás nacházejí převážně na Moravě, v oblasti moravskoslezského kulmu, kde těžba probíhá – s výjimkou přerušení v období po druhé světové válce do 70. let – dodnes.

Břidlice díky rozvíjejícím se technologiím a novým možnostem získala zcela nový rozměr, neslouží již jen jako střešní krytina či venkovní obkladový materiál, ale i jako způsob úpravy povrchů v interiérech. Kámen sám o sobě je jako přírodní materiál velmi oblíbený pro svoji přirozenost, vytváří příjemné prostředí a dá se dobře kombinovat s dalšími materiály jako je sklo, dřevo i kov. Vzhledem k barevné škále lze břidlici s okolním vybavením sladit tak, aby výsledek působil moderně a harmonicky zároveň. Je originální „dekorací“ a záleží na každém, jestli ji použije ve větším nebo menším rozsahu. Lze pokrýt celou jednu stěnu obývacího pokoje či pouze zvýraznit určitou část – může například vytvořit pozadí pro televizor. Neméně zajímavou možností je obložení celého povrchu krbu od podlahy až ke stropu, z něhož se ve spojení s plápolajícím ohněm vytvoří přirozená dominanta celé místnosti.  Častá je také volba břidlice jako obložení do koupelen, které se díky kombinaci moderního vybavení a přírodního kamene stanou příjemným místem pro relaxaci a očistu těla i ducha. Fantazii se meze téměř nekladou, záleží na dotyčném, jestli se chce po břidlicových kamenech procházet, obložit jimi schodiště či celou chodbu nebo třeba určité prvky zkombinovat.

Břidlicové desky jsou dostupné v různých barevných odstínech, v broušené i leštěné formě vhodné pro interiéry, v pravidelných i nepravidelných tvarech, širší i tenčí tloušťce. Širší desky se používají na stavební obklady a dlažby, ty tenčí na střešní krytinu převážně památkových budov, jako je například Národní divadlo, Pražský hrad či Týnský chrám, jejichž střechy chrání krytina vyrobená z hornin získaných v Břidlicovém dolu Staré Oldřůvky, který se nachází v již zmíněné oblasti moravskoslezského kulmu. V minulosti se vytěžilo pouze 10 – 20 % z celkového objemu dolu, proto se na technologie schopné využít veškeráúložiště horniny zaměřila společnost Česká břidlice, díky čemuž se může nahromaděná břidlice zpracovat bezezbytku.

Dnes se pokrývá pomocí nejnovějších technologií, zajímavostí ale je, že v devadesátých letech existovala v Opavě firma, jejíž pracovníci do desek při jejich instalaci naklepávali otvory pro hřebíky ručně, což mělo své opodstatnění vzhledem k funkčnosti. V případě, že deska při poklepání neměla charakteristický zvonivý zvuk nebo se rozštípla, nebyla použita, takže se tímto prováděla poslední technická kontrola.

Přestože se břidlice jako střešní krytina používá převážně u historických objektů, pro její odolnost, stálobarevnost i šetrnost k životnímu prostředí si ji jako krytinu volí i majitelé rodinných domů – zděných i dřevostaveb. Stejně tak jako u interiéru, i v exteriérech se může břidlicový povrch použít na vícero místech. Může pokrývat střechu a zároveň i zdi, případně nechat strukturu kamenevyniknout na podlahách terasy, zajímavé je i jeho užití jako ozdoba zahradního nábytku. Stejně tak je vhodná jako materiál při tvorbě skalek či různých okrasných prvků v zahradě. Svým nadčasovým vzhledem je břidlice vhodným „společníkem“ ostatním materiálům.

Zpracovávání břidlice má v naší zemi tradici trvající staletí, což dokazuje, že „zlaté české ručičky“ dokážou český produkt vyrábět na vysoké úrovni, a to stojí za zachování.